Samočistící sklo
Skleněná výplň oken už nemusí být pouze pasivním izolačním prvkem pláště budovy, ale může poskytovat řadu dalších užitečných tzv. "živých funkcí".
Kondenzát na povrchu skla.
Zatímco eliminace kondenzace vodních par na interierové straně skla
je již řešitelná použitím kvalitních izolačních skel s dvojkomorovým
uspořádáním a s použití rámečku s přerušeným tepelným mostem po
obvodu výplně, vznik kondenzátu na exterierové straně výplně (projevuje
se nově zejména u výplní dodaných v nízkoenergetickém standardu)
je novým jevem, s jehož řešením se teprve začíná.
Abychom pochopili důvod a řešení tzv. "venkovní kondenzace" na
skle, musíme popsat, jak k uvedenému jevu dochází.
Zlepšením izolačních schopností skleněných výplní s dvojkomorovým
uspořádáním s funkcí tepelného zrcadla (trojskla nebo s tepelnou
meziskelní folií HEAT MIRROR, zpravidla s hodnotou Ug menží
než 0,8W/m2K) se výrazně snižuje množství tepla, které přes
výplň uniká a tím prakticky nedochází k ohřívání venkovní tabule
skla unikajícím teplem. V důsledku toho má v zimním období venkovní
strana skla velice podobnou teplotu, jako je teplota venkovního vzduchu
a v případě mínusových teplot a s následným rychlým zahřátím vzduchu
kolem studeného povrchu skla, které se ohřívá podstatně déle než
vzduch, dojde ke vzniku rosného bodu a kondenzaci vodních par (zejména
ráno při východu slunce). Efekt zarosení a zneprůhlednění
skla je o to intenzivnější, o kolik je vyšší rozdíl teploty
povrchu skla a okolního vzduchu a množství vlhkosti ve vzduchu.
Tato kondenzace nevzniká jen na povrchu skla, ale při bližším zkoumání
zjistíme, že kondenzát vzniká na všech površích pláště budovy, ale
na rozdíl od skla není na první pohled viditelný a patrný.
Co dál může intenzitu kondenzátu ještě ovlivnit?
Pozorováním skla a zkouškami bylo zjištěno, že u nových nebo do čista
umytých skel, je kondenzace podstatně méně patrná a méně omezuje
průhlednost skla než u skel, jejichž povrch je zašpiněný nebo mastný
(podobný efekt známe např. z auta při zamlžování čelního skla
při studených startech). Řešením tedy může být udržování
venkovního povrchu skla v trvale čistém stavu, což však
je ve většině případů neřešitelný úkol vlivem vysoké prašnosti
okolního prostředí.
Hydrofilní efekt:srovnání běžného skla se sklem SGG Bioclean
Jak tedy udržovat skla trvale čistá?
Řešení uvedeného problému se nově naskytlo použitím nového druhu
skla s tzv. samočistícím účinkem (např. produkt Biocline),
který jak je výše uvedené není v žádném případě samoúčelový, ale
výrazně napomáhá i k potlačení nechtěného zneprůhlednění
skla vlivem jeho venkovní kondenzace. Navíc samočistící schopnost
nepomáhá jen výrazně ušetřit práci s opakovaným mytím skel,
ale má i ekonomicky smysl, který se projeví díky úspoře tepla větší
propustností skla pro sluneční energii při vytápění v době slunečních
dnů, ale i úsporou elektrické energie díky vyšší prostupnosti
viditelného světla v době špatných světelných podmínek (zamračeno,
mlha, atd.).
Výsledky: Podívejte se na rozdíl po 6 měsících bez mytí
Co tedy chytré sklo opravdu dokáže a jaké jsou jeho přídavkové
funkce mimo izolační schopnosti?
- vytváří tepelnou pohodu v interieru (v létě chladí, v zimě
hřeje)
- odstraňuje kondenzaci na interierové straně skla
- udržuje čistý povrch skla
- omezuje zneprůhlednění vlivem venkovní kondenzace nebo dokonce
i námrazy
- 3x šetří energii (zamezením úniku tepla, větším prostupem tepla
od sluneční energie, úsporou energie na svícení)
- omezuje prostup hluku
- omezuje prostup UV záření
To vše předurčuje tzv. "chytrá skla" k širokému využití pro nové i stávající prosklené otvorové výplně nebo fasády nejenom v objektech pro bydlení.
Vzorek samočisticího skla připevněný na standardním
skle z venkovní strany
Přes Bioclean je vidět zahradní nábytek